Je pro mě výhodný výdajový paušál?

Přijde čas daňových přiznání a ty začneš lovit účtenky, faktury a další doklady, abys zjistil, kolik tě vlastně podnikání za celý rok stálo. Zní ti to povědomě? U výdajového paušálu tohle řešit nemusíš. Výdaje totiž neurčuješ podle toho, kolik jsi skutečně utratil. Z příjmů si jednoduše odečteš zákonem stanovené procento. Tím se dostáváme k prvnímu důležitému pointu: výdajový paušál není totéž co paušální daň. ❗

Výdajový paušál ≠ paušální daň

Pojmy „výdajový paušál“ a „paušální daň“ se často zaměňují, což může vést k drahým chybám, mají totiž odlišný dopad na podnikání. Takže když říkáš „jedu na paušál“, je dobré vědět, který paušál vlastně myslíš. Dnes se zaměříme na ten výdajový.

Paušální daní jsme se zabývali v minulém článku – platíš jednu měsíční částku, ve které je zahrnuté všechno – daň z příjmů, socko i zdravko. Při splnění podmínek pak nemusíš podávat daňové přiznání ani přehledy.

Výdajový paušál je oproti tomu způsob, jak si v běžném daňovém přiznání stanovíš výdaje. Pořád potom podáváš daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ.

Kolik si můžu odečíst?

Výše paušálu závisí na tom, čím se živíš:

Princip je jednoduchý. Například pokud jako OSVČ s 60% paušálem utržíš za rok 1 000 000 Kč, můžeš si jako výdaj uplatnit 600 000 Kč. Zbylých 400 000 Kč představuje základ před dalšími úpravami.

❗ Pozor ale na maximální částky. U všech sazeb narazíš na strop nejpozději při příjmech 2 miliony korun. Jakmile ho dosáhneš, další příjmy už ti výdaje o příslušné procento nezvyšují.

A pokud máš více druhů příjmů, můžeš u nich použít různá procenta. Jednotlivé příjmy ale musíš správně rozdělit podle druhu činnosti.

Kdy se mi výdajový paušál hodí?

Zjednodušeně: když jsou tvoje skutečné výdaje nižší než částka, kterou ti umožní odečíst paušál.

Představ si třeba grafika, který má roční příjmy 800 000 Kč a může uplatnit 60% paušál. Ten mu vytvoří výdaje 480 000 Kč. On ale přitom za celý rok skutečně utratil třeba jen 150 000 Kč za počítač, software, telefon, reklamu a další věci, paušál je pro něj tedy pretty good deal. ✨ Mimo to má méně administrativy, protože nemusí pro daň z příjmů prokazovat každý jednotlivý skutečný výdaj.

Typicky se to hodí podnikatelům s vyššími příjmy, ale relativně nízkými provozními náklady. Třeba u některých konzultantů, grafiků, marketérů nebo dalších služeb.

A kdy se vyplatí spíš skutečné výdaje?

Tady je to vlastně přesně naopak. Pokud tě podnikání stojí opravdu hodně peněz a tvoje skutečné výdaje jsou vyšší než paušální částka, může být výhodnější vést daňovou evidenci a uplatnit skutečné výdaje.

Typicky když provozuješ e-shop, nakupuješ zboží za stovky tisíc korun, platíš sklad, dopravu, reklamu a další služby. Pokud by ti 60% paušál umožnil odečíst například 600 000 Kč, ale tvoje reálné daňově uznatelné výdaje byly 800 000 Kč, je škoda si těch 200 000 Kč navíc neuplatnit. 💸

Jak to spočítat? Dej si dohromady 3 jednoduché výpočty:

Takže si na chvíli sedni a porovnej si skutečné výdaje s částkou, kterou by ti vytvořil paušál. A připočti si k tomu i to, kolik času a papírování tě evidence skutečných výdajů stojí. Vyplatí se to? 🧮

Paušál neznamená, že můžeš všechno hodit do šuplíku

Jedna z největších výhod výdajového paušálu je méně papírování. Neznamená to ale, že nemusíš evidovat vůbec nic. Pořád potřebuješ přehled o svých příjmech a pohledávkách a také evidenci majetku. Pokud jsi plátce DPH, musíš navíc vést evidenci pro účely DPH a archivovat daňové doklady.

A pozor: plátcem DPH můžeš být i při využívání výdajového paušálu. Pro výpočet paušálních výdajů pak pracuješ s příjmy bez DPH.

Takže ani při paušálu se přehledu o penězích v podnikání nezbavíš úplně, ale pořád si dost ulevíš.

Kolik mi tedy paušál může ušetřit?

Tady máš několik modelových situací pro rok 2026. Pro jednoduchost počítáme s hlavní samostatnou činností po celý rok, bez dětí, dalších příjmů a dalších daňových slev a odpočtů.

U 80% paušálu vychází při příjmech 500 000 Kč celkové roční zatížení v běžném režimu na 94 810 Kč, zatímco v nejnižším pásmu paušální daně na 109 944 Kč. Paušální daň je tedy v tomto modelu o 15 134 Kč vyšší.

U 60% paušálu se rozdíl otáčí ještě dříve. Při příjmech 1 milion Kč vychází běžný režim na 131 112 Kč, zatímco paušální daň na 109 944 Kč. Rozdíl je 21 168 Kč ve prospěch paušální daně.

A u 40% paušálu je rozdíl ještě výraznější. Při příjmech 1 milion Kč vychází modelově běžný režim na 196 020 Kč, zatímco paušální daň na 109 944 Kč. Rozdíl tedy činí 86 076 Kč.

Tyhle příklady ale neznamenají, že paušální daň je automaticky výhodnější. Výsledek ovlivňují například děti, další slevy a odpočty, vedlejší činnost nebo to, zda se na tebe vztahují minimální vyměřovací základy.

A co hypotéka?

Ještě jedna věc, na kterou se při rozhodování často zapomíná: bonita.

Výdajový paušál ti může snížit daňový základ, což je samozřejmě příjemné při výpočtu daně, zároveň ale právě tento nižší vykázaný zisk může ovlivnit to, jak banky posoudí tvoji schopnost splácet úvěr. 🏦

Pokud tedy víš, že tě v dohledné době čeká hypotéka nebo jiný větší úvěr, stojí za to výběr způsobu uplatnění výdajů promyslet s předstihem.