Nejčastější chyby v daňovém přiznání: příjmy ze zahraničí

Vyděláváš v zahraničí nebo máš třeba investice mimo Česko? Tak zpozorni. Pokud jsi totiž daňový rezident v ČR (bydlíš tady nebo tu trávíš většinu roku), daníš u nás všechny svoje příjmy – i ty ze zahraničí.

Základní rules pro zahraniční příjmy

Aby ses vyhnul/a dvojímu zdanění, existují tzv. smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Ty určují, jak se zahraniční příjmy v Česku řeší. Nejčastěji narazíš na dvě metody:

• metoda vynětí – příjem se v ČR nezahrne do základu daně, ale zohlední se pro účely progresivní sazby,

• metoda prostého zápočtu – daň zaplacená v zahraničí se odečte od české daně, maximálně ale do výše české daně připadající na zahraniční příjem.

Příklad z praxe

😬Typická chyba? Buď použiješ špatnou metodu, nebo zahraniční příjem do přiznání vůbec nedáš.

Představ si, že podnikáš jako OSVČ a máš klienty i v zahraničí. V roce 2025 máš z Německa vyfakturováno například 20 000 EUR.

Část daně se odvedlo v Německu, nebo máš pocit, že „už je to vyřešené“, protože příjem šel ze zahraničí. A tak si řekneš „Tohle do českého přiznání dávat nemusím,“ jenže tady vzniká problém. Pokud jsi daňový rezident v ČR, musíš do českého přiznání uvést všechny příjmy – i ty ze zahraničí. Podle konkrétní smlouvy mezi Českem a Německem se pak určí, jak se ten příjem zdaní:

• buď se v Česku nezdaní, ale ovlivní tvoji sazbu daně,
• nebo si započítáš daň zaplacenou v zahraničí.

❗Ale v obou případech platí jedno – zahraniční příjem v přiznání nesmí chybět.

Když ho tam nedáš? Finančák ti přiznání vrátí.